A odděliv se, připadl na ně v noci, on i služebníci jeho, a porazil je; a stihal je až k Chobah, kteréž leží na levo Damašku.
Onde razdelivši svoje udari na njih noću sa slugama svojim, i razbi ih, i otera ih do Hovala, koji je na levo od Damaska,
I stalo se, že jakž uslyšel služebník Abrahamův slova jejich, poklonil se Hospodinu až k zemi.
A kad ču sluga Avramov reči njihove, pokloni se Gospodu do zemlje;
A sám šel před nimi, a poklonil se až k zemi po sedmkrát, až právě přišel k bratru svému.
A sam prodje napred, i pokloni se do zemlje sedam puta dokle dodje do brata svog.
Tedy přišli bratří Jozefovi, a skláněli se před ním tváří až k zemi.
I braća Josifova došavši pokloniše mu se licem do zemlje.
Požehnání otce tvého silnější budou nad požehnání předků mých, až k končinám pahrbků věčných; budou nad hlavou Jozefovou, a na vrchu hlavy Nazarejského mezi bratřími jeho.
Blagoslovi oca tvog nadvisiše blagoslove mojih starih svrh brda večnih, neka budu nad glavom Josifovom i nad temenom odvojenog izmedju braće.
I přišli až k místu Atád, kteréž jest při brodu Jordánském, a kvílili tam kvílením velikým a velmi žalostným; i držel tu zámutek po otci svém za dnů sedm.
A kad dodjoše na gumno Atadovo, koje je s one strane Jordana, plakaše onde mnogo i vrlo tužno; i Josif učini žalost za ocem svojim za sedam dana.
A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi.
I oni se podigoše i izišavši na goru dodjoše do potoka Eshola, i uhodiše zemlju;
Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli.
Braća naša uplašiše srce naše govoreći: Narod je veći i viši od nas, gradovi su veliki i ogradjeni do neba, pa i sinove Enakove videsmo ovde.
A roviny tyto i Jordán s pomezím od Ceneret až k moři pustému, jenž jest moře slané, ležící pod horou Fazga k východu.
I polje i Jordan s medjama od Hinerota do mora uz polje, do mora slanog, ispod Fazge prema istoku.
Všeliké místo, na kteréž by vstoupila noha vaše, vaše bude; od pouště a od Libánu, a od řeky Eufraten až k moři nejdalšímu bude pomezí vaše.
Svako mesto na koje stupi stopalo noge vaše, vaše će biti; od pustinje do Livana, i od reke, reke Efrata, do mora zapadnog biće medja vaša.
Muži pak vyslaní honili je cestou Jordánskou až k brodům; a zavřína jest brána, jakž vyšli ti, kteříž je honili.
I ljudi podjoše za njima u poteru put Jordana do broda; i vrata se zatvoriše kad izadje potera za njima.
Potom jde k moři ku pomezí Jefleti, až ku pomezí Betoron dolního, a až k Gázer, a skonává se při moři.
Potom ide na zapad do medje jafletske pa do medje donjeg Vet-Orona i do Gezera, i izlazi na more.
A vyvedl jsem otce vaše z Egypta, i přišli jste k moři, a honili Egyptští otce vaše s vozy a jezdci až k moři Rudému.
A kad izvedoh iz Misira oce vaše, dodjoše na more, a Misirci goniše oce vaše s kolima i s konjicima do Crvenog mora.
I odpověděl král Ammonitský poslům Jefte: Že vzal Izrael zemi mou, když vyšel z Egypta, od Arnon až k Jaboku a až k Jordánu; protož nyní vrať mi ji pokojně.
A car sinova Amonovih reče poslanicima Jeftajevim: Što je uzeo Izrailj moju zemlju kad dodje iz Misira, od Ariona do Javoka i do Jordana; sada dakle vrati mi je s mirom.
Ale když vyšli z Egypta, šel Izrael přes poušť až k moři Rudému, a přišel do Kádes.
Nego izašavši iz Misira predje Izrailj preko pustinje do Crvenog Mora i dodje do Kadisa.
Protož poslal Izrael posly k Seonovi králi Amorejskému, to jest, k králi Ezebon, a řekl jemu Izrael: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou až k místu svému.
Nego posla Izrailj poslanike k Sionu caru amorejskom, caru esevonskom, i reče mu Izrailj; dopusti nam da prodjemo kroz tvoju zemlju do svog mesta.
A tak opanovali všecko pomezí Amorejského od Arnon až k Jaboku a od pouště až k Jordánu.
Zadobiše svu zemlju amorejsku od Ariona do Javoka, i od pustinje do Jordana.
Muži pak, kteříž nezemřeli, raněni byli neduhy na zadku, tak že křik města vstupoval až k nebi.
Jer ljudi koji ostajahu živi bolovahu od šuljeva tako da se vika u gradu podizaše do neba.
Když pak přišlo pachole až k cíli, k němuž střílel Jonata, volal Jonata za pacholetem a řekl: Zdaliž není střely před tebou tam dále?
A kad dodje momak do mesta kuda beše zastrelio Jonatan, viknu Jonatan za momkom govoreći: Nije li strela dalje napred?
Protož řekl král Joábovi, hejtmanu vojska svého: Projdi i hned všecka pokolení Izraelská od Dan až k Bersabé, a sečtěte lid, abych věděl počet jeho.
I reče car Joavu, vojvodi svom: Prodji po svim plemenima Izrailjevim od Dana do Virsaveje, i izbrojte narod, da znam koliko ima naroda.
A otafloval zdi domu vnitř prkny cedrovými, od podlahy domu až k stropu obložil dřívím vnitř; položil také podlahu domu prkny jedlovými.
I obloži zidove domu iznutra daskama kedrovim, od poda doma do vrha zidova obloži drvetom iznutra; i pod domu obloži daskama jelovim.
A bylo na pět loket křídlo cherubína jedno, a na pět loket křídlo cherubína druhé; deset loket bylo od konce křídla jednoho až k konci křídla druhého.
A od pet lakata beše jedno krilo u heruvima, i od pet lakata beše drugo krilo u heruvima; deset lakata beše od kraja jednog krila do kraja drugog krila.
Potom zavolala muže svého a řekla: Medle, pošli mi jednoho z služebníků a jednu oslici, ať doběhnu až k muži Božímu, a zase se navrátím.
Potom viknu muža svog i reče mu: Pošlji mi jednog momka i jednu magaricu da otrčim do čoveka Božjeg i da se vratim.
On zase dobyl končin Izraelských od toho místa, kudy se jde do Emat, až k moři pustému, vedlé řeči Hospodina Boha Izraelského, kterouž byl mluvil skrze služebníka svého Jonáše syna Amaty proroka, kterýž byl z Gethefer.
On povrati medje Izrailjeve od Emata do mora uz polje, po reči Gospoda Boga Izrailjevog, koju reče preko sluge svog Jone sina Amatijevog, proroka iz Getefera.
Král pak Egyptský nikdy více nevytáhl z země své; nebo král Babylonský pobral od řeky Egyptské až k řece Eufraten všecko, cožkoli měl král Egyptský.
A car misirski ne izadje više iz zemlje svoje, jer car vavilonski uze od reke misirske do reke Efrata sve što beše cara misirskog.
A když přišli až k humnu Kídon, vztáhl Uza ruku svou, aby pozdržel truhly; nebo uchýlili se volové.
A kad dodjoše do gumna Hidonovog, Uza se maši rukom da prihvati kovčeg jer volovi potegoše na stranu.
I panoval nade všemi králi od řeky Eufrates až k zemi Filistinské, a až k končinám Egyptským.
I vladaše nad svim carevima od reke do zemlje filistejske i do medje misirske.
A pobral města hrazená, kteráž byla v Judstvu, a přitáhl až k Jeruzalému.
I uze tvrde gradove Judine i dodje do Jerusalima.
Potom k bráně u studnice, kteráž naproti nim byla, vstupovali po stupních města Davidova, kudy se chodí na zed, a ode zdi při domě Davidově, až k bráně vodné k východu.
Potom k vratima kod studenca, koja behu prema njima, idjahu uz basamake grada Davidovog kuda se ide na zid, iznad doma Davidovog pa do vrata vodenih k istoku.
Stalo se pak za času krále Asvera, (to jest ten Asverus, jenž kraloval od Indie až k Mouřenínské zemi nad sto dvadcíti a sedmi krajinami),
U vreme Asvirovo, a taj Asvir carovaše od Indije do Etiopije u sto i dvadeset i sedam zemalja,
Panovati bude od moře až k moři, a od řeky až do končin země.
Vladaće od mora do mora, i od reke do krajeva zemaljskih.
A všecko údolí těl mrtvých a popela, i všecko to pole až ku potoku Cedron, až k úhlu brány východní koňské posvěcené bude Hospodinu; nebudeť pléněno, ani kaženo více na věky.
I sva dolina od mrtvih telesa i pepela, i sva polja sve do potoka Kedrona, do ugla konjskih vrata k istoku, biće svetinja Gospodu; neće se razvaliti ni potrti doveka.
Změřil také šířku od předku brány dolejší až k předku síně vnitřní, zevnitř na sto loket k východu a půlnoci.
Potom izmeri širinu od lica donjih vrata do lica unutrašnjeg trema spolja, i beše sto lakata k istoku i severu.
A při pomezí Zabulon, od strany východní až k straně západní jedno, totiž Gád.
A uz medju Zavulonovu, od istočne strane do zapadne, Gadovo, jedno;
A při pomezí Gád, k straně polední na poledne, tu bude pomezí od Támar až k vodám sváru v Kádes, ku potoku při moři velikém.
A uz medju Gadovu s južne strane, na jug, medja je od Tamara do vode Merive u Kadisu, duž potoka do velikog mora.
Proto že zneduživěla od ran svých, a že přišlo to až k Judovi, dosáhlo až k bráně lidu mého, až do Jeruzaléma.
Jer joj se rane ne mogu isceliti, dodjoše do Jude, dopreše do vrata mog naroda, do Jerusalima.
Nebo vypléním vozy z Efraima a koně z Jeruzaléma, a vypléněna budou lučiště válečná; nadto rozhlásí pokoj národům, a panování jeho od moře až k moři, a od řeky až do končin země.
Jer ću istrebiti iz Jefrema kola i iz Jerusalima konje; i istrebiće se luk ubojiti; i On će kazivati mir narodima, i vlast će mu biti od mora do mora i od reke do krajeva zemaljskih.
Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
A Samarjanin nekakav prolazeći dodje nad njega, i videvši ga sažali mu se;
A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim.
A budući da je Lida blizu Jope, onda učenici čuvši da je Petar u njoj poslaše dva čoveka moleći ga da ne požali truda doći do njih.
My pak nebudeme se nad to, což nám není odměřeno, chlubiti, ale podle míry pravidla, kteroužto míru odměřil nám Bůh, chlubiti se budeme, totiž že jsme dosáhli až k vám.
A mi se nećemo hvaliti preko mere, nego po meri pravila kog nam Bog meru razdeli da dopremo i do vas.
Neboť dosáhli hříchové jeho až k nebi a rozpomenul se Bůh na nepravosti jeho.
Jer gresi njeni dopreše tja do neba, i Bog se opomenu nepravde njene.
2.0529808998108s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Onde razdelivši svoje udari na njih noću sa slugama svojim, i razbi ih, i otera ih do Hovala, koji je na levo od Damaska, 